Tetanus je bakteriální onemocnění zvířat i lidí, které, není-li léčeno, bývá až stoprocentně letální.
Tetanus je bakteriální onemocnění zvířat i člověka vyvolané toxinem, který napadá nervové buňky. Toxin se jmenuje tetanospasmin a je extrémně toxický. Původcem tetanu u psů, dalších zvířat a také člověka je bakterie Clostridium tetani, která v přítomnosti kyslíku vytváří spóry. Spóry jsou velmi odolné vůči horku, suchu a desinfekčním prostředkům. v půdě mohou spóry přežívat stovky let. Vyhovuje jim vlhké a teplé prostředí a hojněji se vyskytují v půdě hnojené. Velké množství spór se nachází na farmách - běžně se totiž objevují v trusu koní a krav. Bakterie je celosvětově rozšířena.
Štěňata jsou velmi vnímavá k infekci především v období výměny chrupu(3.-7.měs.stáří).Otevřený dřeňový kanálek se stává místem vstupu bakterií přímo do krve a odtud do mozku. Zdrojem infekce pro štěně i dospělého jedince může být také travní osina nebo jiné cizí těleso v podkoží, chirurgická rána nebo hluboké hnisající rány. Místo poranění bývá mnohdy velmi malé a téměř zhojené a nemusí být majitelem vůbec nalezeno. Clostridium tetani v ráně začne produkovat tetanospasmin, který vyvolá příznaky tetanu. Člověk ani pes se od nemocného jedince nakazit nemůže!
Klinické příznaky se objevují za několik dní až týdnů. Produkované toxiny se šíří po nervech do nervové soustavy a nebo se dostávají krví do mozku a míchy. Brání přenosu vzruchů na nervosvalové ploténce, což vede ke ztuhnutí svalu - spasmu. Toxin kromě kosterní svaloviny postihuje také bránici, svaly hrtanu a mezižeberní svaly, tím se při spasmu těchto svalů člověk i zvíře udusí během několika minut.
Charakteristické příznaky tetanu u psů jsou ztuhlost poraněné končetiny a kulhání,křeč žvýkacích svalů znemožňujících otevřít dutinu ústní, stažení svalů mezi ušima v podobě "nařasené kůže". Objevuje se zvýšené slinění, zvíře nemůže pohybovat jazykem a má strnulou chůzi. Pohyb je toporný až drobivý. Svalové křeče působí výrazný vzestup tělesné teploty až ke 40 st.C. Častou příčinou úhynu je zástava dýchání a srdeční činnosti.
Úmrtnost v případě celotělového tetanu se pohybuje kolem 80%, není-li léčený je až 100%. Pokud jsou příznaky tetanu pouze lokální(postižení poraněné končetiny), je riziko úhynu zvířete při včasném zahájení léčby 20 - 30%.
Pacienti s tetanem vyžadují hospitalizaci, kde jsou podávána nitrožilně antibiotika, je nutné zmírnit svalové napětí a bolest, příp.zvíře zklidnit sedativy. Je vhodné omezit rušivé podněty.Pes ani člověk není po prodělaném tetanu stoprocentně chráněn před další infekcí. Jedinou spolehlivou prevencí je aktivní imunizace psů vakcínou obsahující tetanový anatoxin.
Dle materiálů fy Bioveta zpracovala
Š.Keňová
Kočky se vyvinuly jako masožravci přizpůsobení přijímat potravu bohatou na bílkoviny s přiměřeným množstvím tuku. Jednou ze zděděných vlastností je neschopnost rozeznávat sladkou chuť. Přidáním cukru do krmiva tak nemá žádný efekt na chutnost.
Krmivo bohaté na sacharidy nemá za důsledek obezitu nebo diabetes mellitus ani zubní kazy, ty jsou u koček velmi vzácné.
Mohou kočky trávit cukr a sacharidy?
V průběhu evoluce se kočky přizpůsobily a používají bílkoviny a tuk jako zdroj energie. Lze to vysvětlit nedostatkem amylázy ve slinách, což je enzym zodpovědný za trávení škrobu. Naproti tomu kočky nemají problémy s příjmem proměnlivého množství a typů sacharidů. Stravitelnost glukózy, sacharózy a různých škrobů obsažených v kočičím krmivu se pohybuje mezi 94 a 100%. Velké množství sacharózy (7g/kg těl.hmotnosti) může vyústit v průjem.
Kolik cukru a sacharidů obsahuje krmivo pro kočky?
Typické vlhké krmivo pro kočky obsahuje klem 50% bílkovin, cca 25% tuku v sušině a méně než 2% sacharidů, granulované krmivo obsahuje 35-45% bílkovin, cca 15%tuku v sušině a asi 35-40% sacharidů. Hlavním zdrojem sacharidů jsou zrníčka obilovin, převážně kukuřice a pšenice.
celkový obsah cukru(všechny mono a disacharidy) u obou variant vlhkého i granulovaného krmiva je velmi malý, méně než 1%. Granulované krmivo většinou obsahuje 20-30% škrobu. Varianta vlhkého krmiva - kousky ve šťávě-může obsahovat malé množství škrobu jako zahušťovadlo ve šťávě, v kouscích až do 5%.
Chutná kočkám cukr a může ovlivnit výběr krmiva ?
Kočky nejsou schopny vnímat sladké chutě, sladká chuť pro ně není atraktivní a vysoká koncentrace sladidel je dokonce odpuzuje.
Souvisí kočičí obezita s cukrem a sacharidy v potravě ?
Odhaduje se, že se obecné rozšíření kočičí obezity pohybuje od 19 do 52%. Je to způsobeno vysokým obsahem energie a tuků a způsobem krmení ad libitum. Záměnou sacharidů v krmivu za bílkoviny ukázalo, že nemá žádný efekt na zvýšení hmotnosti koček. To souvisí s obsahem tuku v potravě a ne s množstvím a typem sacharidů v granulovaných krmivech.
Zvyšuje cukr v krmivu riziko diabetes mellitus ?
Rizikové faktory pro toto onemocnění zahrnují zvyšující se věk zvířat, obezitu, samičí pohlaví, kastraci, léčbu kortikosteroidy nebo progesteronem a nižší tělesnou aktivitu. Neexistuje žádný důkaz, že dlouhodobé krmení recepturou s vysokým obsahem sacharidů zmenšuje sekreci inzulínu nebo způsobuje diabetes mellitus u koček. Proto krmení zdravých koček krmivem bohatým na sacharidy nezvyšuje pravděpodobnost vzniku diabetu. Z toho také vyplývá, že je vhodné krmit diabetické kočky recepturou s vysokým obsahem bílkovin a nízkým obsahem sacharidů. Tato dieta zlepšuje kontrolu glukózy, snižuje současné požadavky na inzulín a urychluje návrat k normálu.
Dr.Tim Watson(upravila Š.Keňová)
Biologické změny ve tkáních vznikající působením pulzního magnetického pole lze využít u celé řady zdravotních potíží.
Tím, jak pulzní magnetické pole postupuje rovnoměrně postiženou tkání, dochází ke změnám propustnosti buněčných membrán, k zvýšenému prokrvení tzv. VAZODILATAČNÍ ÚČINEK, tím dochází k dokonalému zásobení tkání okysličenou krví a živinami a rychlejšímu odtoku toxických látek mimo buňky. Intenzivnější LÁTKOVÁ VÝMĚNA, odsun a detoxikace zplodin je začátkem všech hojivých a regeneračních pochodů.
MYORELAXAČNÍ ÚČINEK - působením pulzního magnetického pole se urychluje odplavování kyselých metabolitů způsobujících bolestivé dráždění ve svalech a v místech chronického zánětu. Tím lze zmírnit řadu bolestivých obtíží zvláště pohybového aparátu.
Pulzní magnetické pole výrazně URYCHLUJE HOJENÍ zlomenin, pseudoartróz. Vlivem pulzního magn.pole stoupá hladina proteoglykanů v chrupavce až o 22%, což umožňuje hojení chrupavky nejen po úrazech, ale i při chronickém opotřebování.
PROTIBOLESTIVÝ (analgetický) EFEKT - spočívá v tom, že přístroj díky indukci podmiňuje vznik proudů v nervových vláknech, které působí blokování průchodu bolestivých impulzů z místa bolesti přes míchu do mozkových center. V důsledku toho dochází k potlačení bolesti.
PROTIEDÉMOVÝ (protiotokový) ÚČINEK - použitím pulzního magn.pole dochází ke zrychlení látkové výměny, rychlejšímu vstřebávání otoků a v postižené oblasti dochází zároveň k výraznému protizánětlivému působení.
Zpracovala Š.Keňová
Několik potravin, které mohou být bezpečně konzumovány lidmi, jsou škodlivé pro malá zvířata a jejich požití může být i letální.Článek popisuje intoxikace kávou a kakaovými produkty, cibulí a česnekem, hrozny a rozinkami, avokádem, macadamiovými oříšky, chmelem, solí a xylitolem.
O potenciální toxicitě kakaových produktů, theobrominu a kofeinu, bylo diskutováno už koncem 19.století.Po II.svět.válce se objevilo několik případů úhynů prasat a drůbeže,krmených pravidelně kakaovými lusky.První případy otrav psů byly popsány v r.1942,kdy majitel krmil své psy domácky připravenou stravou s obsahem theobrominu. Klin.příznaky vedoucí k úhynu psů byly průjem, hyperaktivita a zesilující vokalizace. Z dalších studií jsou známy třesy,změny chování,zvracení, tachykardie a hypertermie.
Methylxantiny, aktivní přísady kávy a kakaa, jsou z těla psů eliminovány pomaleji ve srovnání s jinými savci,vč.člověka. Proto jsou psi citlivější k intoxikacím.
Terapie je spíše symptomatická, podávání tekutin, sedativ,lze provést.výplach žaludku.
Souvislost mezi krmením cibulí a poškozením erytrocytů u psů byla popsána už v r.1930. Např.Katalánská jarní cibule, která může být ve velkém množství konzumována lidmi, může způsobit intoxikace u psů. 4 dny po pozření cibule stoupá hladina hemoglobinu a objevuje se hemoglobinurie. Stejné nálezy se mohou objevit i po krmení koček syrovou cibulí. I zástupci stejného rodu, pažitka a pórek,mohou způsobit hemolytickou anemii.
Terapie zahrnuje dekontaminaci trávicího traktu,symptomatickou terapii a podávání antioxidantů a vit.E.
V r.2001 byly popsány první případy otrav psů po pozření hroznů nebo rozinek. Příznaky zahrnovaly zvracení,průjem,bolesti břicha,letargie během 6 - 24h po pozření, později pak zvýšenou hladinu vápníku a fosforu v krevním séru. Úhyn bývá v důsledku akutního renálního selhání.
Diagnostika spočívá pouze v zjištění informací od majitele, příp.identifikace těchto plodů ve zvratcích, trusu a nebo žaludečním obsahu.Množství, které může po pozření způsobit otravu se pohybuje od 2,8 - 57mg/kg živé hmotnosti zvířete.
Vzhledem k 50 - 75% mortalitě,by každý pes který pozřel nebo se předpokládá,že pozřel tyto plody, měl být hospitalizován a intenzivně léčen.Léčba zahrnuje podávání emetik,laxativ,příp. provedení výplachu žaludku, pro zachování diurézy je nutná infúzní terapie s dopaminem. V případě,že pacient několik dní nemočí, je prognóza infaustní.
Roste jako strom v tropických oblastech. Plody konzumují lidé po celém světě,listy byly testovány jako krmivo pro farmová zvířata. V r.1940 byly popsány nebakteriální záněty mléčných žláz u krav, koz a králíků. Dále ryby v rybníku byly nalezeny mrtvé po té, co tam plavaly i lístky avokáda. V r.1994 se objevily první otravy o psů, kteří konzumovali avokádo. Hlavní příčinou úhynu byla akutní kardiomyopatie a dyspnoe.
Asi nejcitlivější ze zvířat jsou ptáci a to kanáři a andulky,ale také pštrosi. Nejčastější příznaky jsou letargie, slabost, rozčepýřené peří, srdeční arytmie, dyspnoe a edém krku a prsou. U laktujících savců se objevuje zhoršená kvalita sekretu a edém mléčné žlázy.
Terapie bývá pouze symptomatická,pokud jsou plíce a srdce postižené,je prognóza nejistá. Pokud je cílovým orgánem postižení mléčná žláza, mohou zvířata přežít, ale produkce mléka zůstává snížená na nějaký čas nebo se může zcela zastavit.
Pocházejí původně z Austrálie, nyní se pěstují hlahyvně na Hawaji. Lidé je konzumují čerstvé, pražené a solené nebo v kombinaci s čokoládou. V letech 1987 - 2001 byly publikovány případy otrav u psů. Všichni pozřeli 2,2 - 64,4g/kg živé hmotnosti těchto plodů. Počáteční příznaky byly letargie, slabost pánevních končetin, následovalo zvracení, ataxie, svalový třes a zvýšená tělesná teplota.
V mnoha případech není třeba žádná léčba a příznaky otravy pominou do druhého dne. Lze podávat léky proti zvracení či infúzní roztoky pro urychlení eliminace toxické látky z těla. Prognóza je velmi dobrá a nejsou známy případy úhynu.
Používá se k výrobě piva už od středověku a dává pivu jeho typickou hořkou chuť . Zvířatům zřídka chutná odpad či zbytky z pivní výroby. Byl popsán případ otravy u psa asi 3 hodiny po pozření pivního odpadu, pacient byl nepokojný, měl bolestivé břicho,tachykardii a zrychlené dýchání. Tělesná teplota rapidně stoupla na 41st.C a jakékoliv pokusy o léčbu sedativy a kortikoidy byly neúspěšné.Poté, co byl pes uspán na provedení probatorní laparotomie, tělesná teplota stoupla na 42st.C a pes uhynul.
Při pitvě bylo nalezeno v žaludku velké množství chmelových šišek. Další psi ze stejné farmy vykazovali stejné příznaky 6h po předpokládaném pozření zbytků chmele, ale ty se podařilo zachránit intenzivní infúzní terapií.
Mezi hlavní příznaky otravy patří vzrušivost, tachykardie, zrychlené dýchání, případně zvracení, dále literatura uvádí zesílenou vokalizaci a zarudnutí sliznic. Přestože jsou tyto otravy u psů známy, nepodařilo se zjistit toxický princip. Chmel obsahuje různé substance, které mohou být odpovědné za otravu,např. esenciální oleje, fenoly a aktivní sloučeniny dusíku.
Při diagnóze vycházíme především z výpovědi majitele a ze zjištění chmele v obsahu žaludku po laváži. Terapie je symptomatická a musí být rychlá.Provádí se výplach žaludku a zvíře musí být intenzivně chlazeno.
Bylo popsáno 15 případů, kdy psi pozřeli modelínu, obsahující NaCl. Příznaky kolísaly od letargie, zvracení průjmu po nadměrné pití a nadměrné močení, ataxii a zmatenost a dokonce záchvaty končící smrtí. Tři z těchto psů uhynuli. Také podání soli na vyvolání zvracení může způsobit otravu solí. Pětiletá dobrmanka byla přistižena,jak pojídá čokoládu. Majitel jí podal 100g soli. Začalo zvracení, průjem, po hodině ataxie, záchvaty a kóma. Po okamžitém ošetření na klinice byla zjištěna ledvinná nedostatečnost a dilatativní kardiomyopatie. Po 10dnech příznaky ustoupily, pouze kardiomyopatie zůstala nevratná.
Standardní příznaky tedy jsou: letargie,zvracení,průjem,dávení, zrychlená činnost srdeční, zrychlený dech, hypertermie,třes až záchvaty. Je možný i úhyn. Z orgánových systémů je nejvíce postižený centrální nervový systém a trávicí trakt (vznikají vředy, které mohou krvácet). Minimální toxická dávka NaCl je 2mg/kg živé hmotnosti a minimální letální dávka je 4mg/kg živ.hmotnosti. Čajová lžička odpovídá 8g soli, polévková lžíce okolo 15g a čajový šálek asi 300g soli.
Pokud byla sůl pozřena před cca 30minutami je terapeuticky indikováno vyvolání zvracení. Podání aktivního uhlí není účinné. Pokud zvíře neprokazuje žádné klinické příznaky otravy, podává se pouze malé množství pitné vody v pravidelných intervalech. V případě, že uplynulo od pozření soli několik hodin nebo je pacient ve špatné kondici, je na místě zahájit intenzivní infúzní terapii. Je nutné při tom monitorovat krevní tlak a hladinu krevních elektrolytů, podávají se diuretika jako furosemid a léky proti zvracení jako prevence vzniku žaludečních vředů. Případné křeče se tlumí diazepamem.
je cukrový alkohol, který se běžně objevuje v ovoci a zelenině jako meziprodukt metabolismu glukózy. Používá se jako sladidlo, díky svým plak redukujícím vlastnostem a chladivému efektu na jazyku se často též přidává do žvýkaček, zubních past a pastilek.
První případ otravy xylitolem u psa byl popsán v r.2004. 9měsíční labradorský retrívr spolkl 100ks žvýkaček obsahujících 70%xylitol. Při vyšetření pouze ležel na boku, byla zjištěna velmi nízká hladina glukózy v krvi, po intravenózním podání 50% dextrózy se pes rychle zlepšil.
Příznaky tedy jsou letargie, bezvědomí, zvracení, záchvaty, krvácení z nosu, krev v trusu a v krvi zvýšené hodnoty jaterních enzymů a poruchy srážlivosti vedoucí k jaternímu selhání.
Při diagnostice je třeba vyzpovídat majitele o možném pozření látek obsahujících xylitol. Při terapii zvracení lze vyvolat pouze při plném vědomí pacienta.Pokud se hypoglykémie vyvine do 30min po pozření xylitolu, je na místě podání dextrózy v infúzi. Autoři doporučují hospitalizaci a monitoring hladiny glukózy v krvi a jaterních funkcí. Doporučuje se také podpůrná léčba jater.
Převzato z materiálu University of Veterinary Medicine Vienna (2008)
V lednu letošního roku byla v ordinaci předvedena 4měsíční samička laboratorního potkana Ashley s "rohy" na obou ušních boltcích. Majitelka zároveň uváděla intenzivní svědění po celém těle a neklid.
Při vyšetření byl diagnostikován svrab - kožní parazitární onemocnění. Ashley byl aplikován injekční lék proti svrabu a byla pozvána na kontrolu za týden.
Lymeská borelióza je chronické infekční onemocnění, které postihuje člověka, zvířata a ptáky.Lymeská borelióza je chronické multisystémové infekční onemocnění, je nejčastějším infekčním onemocněním přenášeným členovci a to v Evropě i ve Spojených Státech. Onemocnění je vyvolané skupinou spirochet souhrnně označovaných jako Borrelia, skupina je tvořena třemi blízce příbuznými poddruhy, Borrelia burgdorferi, Borrelia afzeli a Borrelia garinii. Borelie jsou patogenní pro člověka, zvířata a ptáky. Přirozený přenos onemocnění je vždy zprostředkován hmyzími vektory, nejčastěji to bývají klíšťata rodu Ixodes. Klíště se stává infekčním po sání na infikovaném hostiteli. Při sání na savčím hostiteli vstupují bakterie do žaludku klíštěte a pomnožují se. Pak přecházejí při dalším sání do slinných žláz a infikují nového hostitele.
Obvykle není infekce u zvířat doprovázena zarudnutím kůže jako u člověka. Onemocnění Lymeskou boreliózou lze u zvířat předcházet vakcinací. Nejefektivnější vakcínou na českém trhu je BORRELYM 3. Vakcína chrání psy, kočky a koně před všemi druhy borelií, které se prokazatelně vyskytují v ČR. Vakcínu je možné použít již u mláďat ve věku 12týdnů. Při primovakcinaci je nutná revakcinace (podání druhé dávky) v intervalu jednoho měsíce od dávky první. V následujících letech se vakcinace opakuje 1x ročně. Vakcína je inaktivovaná, což vylučuje možnost šíření borelií v organismu. Veterinární lékaři v České Republice jednoznačně doporučují vakcinaci psů a koček právě touto vakcínou.
Podle materiálů fy Bioveta zpracovala Š.Keňová.
U malých hlodavců, zvláště u králíků a morčat dochází k přerůstání hlodáků. Nejčastěji po úraze nebo nerovnoměrným obrušováním.
V takovém případě musí majitel nechávat pravidelně zuby krátit nebo je zcela vytrhnout.
Ddlouhé a zatočené kořeny, řezáky se musí vytrhnout všechny a celé, tzn.v horní i dolní čelisti.
Rekonvalescence je rychlá, pacient téměř hned po probuzení z narkózy přijímá potravu. A jak? Granulované krmivo, seno i zrní "drtí" stoličkami.
Majitelka si všimla, že její 3letý králík Ogy má zvětšené varle. Při klinickém vyšetření nebyly shledány žádné další patologické změny, pacient byl klinicky zdráv. Navržena byla kastrace s následným histologickým vyšetřením zdravého i postiženého varlete, s čímž majitelka souhlasila.
Před zákrokem byl pacient uveden do celkové anestezie (medetomidin, ketamin). Vlastní chirurgický zákrok trval přibližně 25minut. Po té byl pacient probrán injekčním preparátem. Byla mu podána analgetika v injekční formě a domů stejný medikament v perorální formě na další 4dny. Po týdnu majitelka přinesla Ogyho na vytažení stehů. Rány byly zhojeny per primam, pacient byl v dobré fyzické kondici.
Histologickým vyšetřením varlete byl zjištěn granular cell tumor.
U samic provádíme kastrace především ze zdravotních důvodů, aby netrpěly cystami vaječníků v případě, že nejsou používány k chovu. Ovariální cysty jsou patologický stav, který vzniká díky hormonální dysbalanci u samic, které nerodí. Po prasknutí cysty může samička uhynout a to již ve věku 3let. Po včasném odstranění vaječníků se dožívají mnohem vyššího věku. Dalším důvodem pro kastraci mohou být patologické stavy na ostatních reprodukčních orgánech ( nutno předem potvrdit sonografickým vyšetřením).
Samce kastrujeme proto, abychom zamezili nežádoucímu rozmnožování, případně dominantnímu chování a rivalitě mezi sebou pokud jsou chováni ve skupině.
Morčata mají být chována ve skupinách min. 2 jedinců a proto je lepší, pokud jsou pár, aby byla alespoň samička kastrovaná. Kastrace se provádějí ve věku 3-4měsíců, ale lze je provést i ve věku 2měsíců. Už 2měsíční samec je schopen nakrýt samičku ze stejného vrhu, pokud nejsou mláďata rozdělena včas. Viz případy chovů ve zverimexech , kdy si majitel přinese domů zaručeně samečka a on mu pak doma „porodí“.
Pooperační péče není vůbec složitá a zvládne ji každý chovatel. Veterinární lékař předá majiteli morčátko probrané z anestezie a dá mu domů analgetika kvůli tlumení bolesti po operaci, jinak se žádné další léky morčátkům nepodávají.
Kastraci feny doporučuji provézt vždy, když majitel nechce, aby měla štěňata.Kastraci lze provézt v kterémkoli věku feny vždy v době, kdy nehárá, ale nejvýhodnější je tzv.ranná kastrace - provedená po prvním hárání feny.Prvním háráním fena pohlavně dospěje a i chování se změní ze "štěněcího" na "dospělé".
Ranná kastrace je skutečnou prevencí výskytu nádorů mléčné žlázy. S každým dalším háráním se pravděpodobnost výskytu nádorů zvyšuje. Pokud fena v pozdějším věku už nádor má, kastrace nezabrání recidivě vzniku nádoru. Recidivě zabrání pouze oboustranná mastektomie = odstranění celé ml.žlázy. Nádorové onemocnění ml.žlázy patří mezi nejobvyklejší nádorové onemocnění u fen a vůbec nejčastější nádor s charekteristikou "zhoubný"(maligní).Zhoubné nádory jsou schopné metastázovat do jiných orgánů těla, nejčastěji do plic, jater, příp.mozku. Další faktory ovlivňující vznik nádorů ml.žlázy jsou např. obezita v ranném věku a plemenná příslušnost. Relativně riziková plemena jsou pudli, . kokršpaněné, jezevčíci a teriéři.
Dalším důvodem proč kastraci feny provézt je prevence výskytu zánětu dělohy = pyometry. Čím je fena starší, tím je průběh onemocnění horší, hrozí selhání ledvin a úhyn feny. Při diagnostice pyometry se chirurgicky odstraní děloha naplněná patologickým obsahem. Následuje 2-3 týdenní léčba antibiotiky.
Zmíním ještě jeden důvod proč kastraci feny provézt, a to nechtěné nakrytí feny. V době hárání je několik málo dní fena svolná ke krytí a pokud ji majitel neuhlídá, může dojít k nežádoucímu nakrytí. Takovouto situaci, pokud si je majitel vědom, že fena utekla, lze řešit hormonálním potratem. To však může mít negativní vliv na budoucí plodnost feny.
Majitelé se často ptají na možné komplikace po kastraci. Pokud majitel dodrží pooperačí péči doporučenou veterinárním lékařem, žádné komplikace nejsou. Dlouhodobým problémem je obezita. Obezita feny po kastraci je vždy chybou majitele nedodržením krmného a pohybového režimu zvířete. To, zda fenu vykastrovat či ne, je rozhodnutí majitele.
MVDr. Šárka Keňová | Veterinární ordinace Otrokovice a Zlín